Friday Edition: Potlačování Putinova hlavního poselství

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová řekla 3. dubna Českému rozhlasu, že v současné nejisté době se můžeme spolehnout na pár jistých věcí a jednou z nich je to, že se Rusko bude červnové volby do Evropské unie stroprocentně snažit ovlivňovat. Odhalení kontrarozvědky BIS těsně před Velikonocemi týkající se pražské Voice of Europe by podle ní mohla vést zpravodajské služby v jiných zemích k nasměrování větší pozornosti k tomu, jak Rusko ovlivňuje politickou debatu. A Evropský parlament by se k tomu měl ještě teď před volbami postavit, jak uvedla, vyjádřit se, odsoudit to a dát najevo, že tyto praktiky parlamentu jako celku připadají jako nepřijatelné.

Operace BIS se krásně časově shodovala s usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR z 19. března. Vládní koalice jím vyzvala politické i nepolitické aktéry, aby nepodporovaly válečnou propagandu ruského teroristického režimu a jeho propagátorů. Veřejně činné osobnosti se tak mají vyvarovat vyjádření a aktivit, které tuto ruskou propagandu směřující k narušení bezpečnosti a obranyschopnosti země podporují.

To lze v době války považovat za rozumný požadavek. Poprvé v historii existují technologické prostředky, které cizí mocnosti umožňují významně ovlivnit diskusi o válce v Evropě. Válečná propaganda byla v minulosti vždy výsadou jednotlivých vlád válčících zemí, ovšem internet teď tento monopol narušuje a snižuje tak dopad oficiálních sdělení.

Avšak tím, že západní země podporující Ukrajinu stigmatizují vše, co pochází z Ruska, jako válečnou propagandu či dezinformace, uniká jim význam poselství, které Vladimir Putin vysílá. Výsledkem je, že zbytek světa – globální Jih – se vůči tomuto poselství stává vnímavější, což slouží k urychlení globálních procesů, které Putin podporuje, aniž by si ti na Západě plně uvědomovali, co se vlastně děje.

Putin zopakoval své hlavní poselství v rozhovoru s novinářem Dmitrijem Kyseljovem pro ruskou státní televizi 13. března: Jde o to, že „zlaté miliardě“, neboli zemím Západu, dochází čas. Zlatá miliarda podle něj v podstatě po staletí, resp. 500 let, parazituje na jiných národech. „Roztrhali nešťastné národy Afriky, vykořisťovali Latinskou Ameriku, vykořisťovali země Asie a na to samozřejmě nikdo nezapomene.“ Řekl, že tyto jižní země si boj Ruska za nezávislost a skutečnou suverenitu (který je podle něj důvodem války na Ukrajině) spojují s vlastními ambicemi na suverenitu a nezávislý rozvoj. Tuto situaci však podle Putina zhoršuje skutečnost, že touha zmrazit stávající nespravedlivý stav mezinárodních záležitostí je u západních elit velmi silná. Jsou zvyklí si po staletí plnit břicha lidským masem a kapsy penězi, uvedl, ovšem musí se smířit s tím, že upíří ples končí.

Putin opakovaně mluví o zlaté miliardě. Jeho první zmínku o ní jsme zaznamenali dne 15. listopadu 2000, tedy necelý rok po jeho nástupu do úřadu. Na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) řekl, že důsledky globalizace jsou nepochybně klíčovým zájmem vlád a mezinárodních organizací a že svět je konvenčně rozdělený na Sever a Jih, podle úrovně vyspělosti. Podle něj se dělí na zlatou miliardu a zbytek lidstva.

Zlatá miliarda bývá někdy považována za konspirační teorii, a proto se nám o to hůře poslouchá, jakým způsobem o ní Putin mluví. Pokud se ale blíže podíváme na premisu Zelené dohody, zjistíme, že je v podstatě totožná s teorií o zlaté miliardě. Rámcová úmluva OSN o změně klimatu z roku 1992 (UNFCCC) rozděluje svět velmi oficiálně na rozvinuté země uvedené v příloze I a na ty, které rozvinuté nejsou. Země uvedené v příloze I jsou podle dokumentu odpovědné za největší podíl na celosvětové produkci skleníkových plynů, a proto by se měly ujmout vedení v boji proti změně klimatu.

Jak se ukazuje, téměř ve všech případech jsou země uvedené v příloze I rovněž členy nebo partnery Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (známé též jako Ramsteinská skupina), která byla vytvořena za účelem vojenské podpory Ukrajiny. Pokud tato skupina není schopna dodat Ukrajině dostatek zbraní, je to z velké části proto, že její členské země přijaly environmentální a sociální opatření, která před třemi desetiletími nastartovala Rámcová úmluva OSN o změně klimatu.

To pomáhá vysvětlit nedávná frustrace ministra zahraničí Jana Lipavského: „Myslím si, že západnímu společenství chybí do určité míry společná strategie, která by si určila, co je správná míra podpory pro Ukrajinu, co jsou naše cíle na Ukrajině. Vést tuto debatu není úplně jednoduché, protože jak v NATO, tak v Evropské unii jsou velcí světoví hráči, kteří si nepřejí, aby tato debata byla široce vedena. Výsledkem je, že západní společenství úplně přesně neví, čeho se má dosáhnout. Proto kolísáme, jak v podpoře faktické, tak trochu kolísáme možná i morálně.“

Tím, že země uvedené v příloze I nevyhrávají válku, napomáhají globálním změnám požadovaným v této Rámcové úmluvě OSN. Sankce například Rusko výrazně nepoškozují, ale naopak vedou k deindustrializaci a ke snížení spotřeby v rozvinutých zemích. Téměř každé protiruské opatření, včetně současné myšlenky na zabavení zmrazených ruských fondů či výnosů z nich, má nakonec ten samý efekt.

Proto je tak důležité zakročit proti ruským dezinformacím a propagandě, jaké před Velikonocemi odhalila BIS. Pokud by lidé naslouchali Putinovým výrokům o konci plesu upírů, mohli by se začít strachovat o své živobytí a o živobytí svých dětí do takové míry, že by mohli požadovat ukončení války na Ukrajině. A to by narušilo opatření OSN na přerozdělování světového bohatství, která se tak dobře vyvíjejí.

Článek původně vyšel 5. dubna 2024 v anglickém znění placeného bulletinu Friday Edition pod názvem Blocking Putin's main message.