Friday Edition: Ví Západ, co chce?

Kolik globálních hráčů skutečně ví, co chce, a je ochotno si za tím jít? Čína? Turecko? Saúdská Arábie? Indie? Írán? Sedí popis na Rusko? A co Západ?

Málokdo by dnes zpochybňoval, že na vrchol pomyslného žebříčku patří Čína. Získává postupně zpět svoji pozici na globální scéně rozšiřováním svého obchodního, vojenského a diplomatického vlivu. Žene se vpřed nejrychleji ze všech zemí světa, hrozí jí však, že ji zpomalí domácí problémy.

Turecko se náhle ocitlo v pozici druhé nejdynamičtější země. Bylo schopné vytěžit z uprchlické krize šanci na urychlení rozhovorů ohledně bezvízového styku a členství v EU. Guardian citoval nejmenovaného tureckého představitele, který řekl, že Turecko chápe, že už nezíská území, která ovládala v roce 1917 Osmanská říše, ale že by se chtělo vrátit do svých přirozených hranic na jihu země. Někteří lidé se domnívají, že střednědobým cílem Turecka jsou balkánské země.

Saúdská Arábie navyšuje svůj vojenský rozpočet, protože bojuje v zástupné válce v Sýrii i přímo v konfliktu v Jemenu. S tichým souhlasem Západu šíří svou verzi islámu. Stejně jako Turecko má v úmyslu naplno využít uprchlickou krizi k rozšíření svého vlivu v Evropě.

S Ruskem je to složitější. Buďto se chová expanzivně, jak tvrdí NATO, nebo jen reaguje na provokace. Tak či tak se zdá, že hlavním cílem ruské vlády zůstává obrat vlastní lid o přírodní zdroje a obohatit úzce vymezenou elitu.

Se Západem to vypadá tak, že se nedokáže vymanit ze zajetých kolejí. Neví, co skutečně chce. Hraje klíčovou roli při vzestupu Číny, Turecka i Saúdské Arábie, ale nedokáže přesně definovat, co chce na oplátku, kromě krátkodobých ekonomických zisků a „lidských práv pro všechny“. Je naším údělem se v 21. století vymezovat tím, jakým způsobem pomáháme ostatním dosáhnout jejich globálních cílů?

Článek původně vyšel před měsícem v anglickém znění v placeném zpravodaji Friday Edition.