Milada Horáková a „nekolektivní“ vina
Hned po skončení druhé světové války zahájily Spojené státy kampaň, která měla za cíl obvinit každého Němce za ta zvěrstva. Plakáty hlásaly: „Nacističtí zločinci umučili, unesli a zavraždili milióny Evropanů. Muži, ženy a děti byli pronásledováni a k smrti mučeni Hitlerovými brutálními stoupenci jen proto, že to byli Židé, Češi, Rusové, Poláci nebo Francouzi. Vy jste to tiše sledovali a tolerovali.“ Češi přijali tuto myšlenku kolektivní viny k vyhnání Němců. Komunisté se k moci dostali o dva roky později, Češi však neuznávají kolektivní vinu za jejich chování. Neplatí, že by to ostatní Češi „tiše sledovali a tolerovali.“ Současná kampaň k uctění památky Milady Horákové byla naopak koncipována tak, aby vinu za vraždu Horákové svalila na dnešní KSČM a její politické partnery. Pro ty, kteří o toto sdělení přišli, Mikuláš Kroupa v České televizi uvedl: „Pro nás je dost nepříjemné stát po boku politikům, kteří spolupracují s komunisty, kteří se nechávají vydírat komunisty. Je to jakási neúcta právě k lidem, kteří proti komunistům bojovali.“ Jinými slovy, ANO a ČSSD nesou spoluvinu na zvěrstvech padesátých let.