Friday Edition: Havel, Tigrid, Svědectví a CIA

V rámci vzpomínek na 17. listopad napsal novinář Karel Hvížďala pro Český rozhlas Plus příspěvek o tom, jak tento den pro něj začal.

17. listopad 1989 pro mě začal 3. ledna. V Československu sametovou revoluci, jak převrat u nás nazvali zahraniční novináři, tehdy skoro nikdo nečekal, i Václav Havel byl na chalupě na Hrádečku. V Německu, v Bonnu, kde jsem tehdy již dvanáctým rokem žil, tomu bylo jinak.

Třetího ledna mně zavolal z redakce Svědectví, které sídlilo v Paříži, Pavel Tigrid a vyhrkl na mě: „Co bys tomu říkal, kdyby se stal Václav Havel československým prezidentem?“ Odpověděl jsem: „Kdyby se to povedlo, tak bychom se asi oba hned vrátili.“ On s tím souhlasil a s omluvou, že jde volat dál, hovor ukončil.

Obvolával české a slovenské exulanty po celém světě, a protože obdržel většinou podobnou odpověď, rozhodl se o tom napsat do Svědectví, což byl čtvrtletník, který vydával a pašoval do Československa.

Musím se ale přiznat, že toto je má zpětná interpretace. V ten okamžik, kdy jsem telefon položil, jsem tomu nevěřil. Během téhož roku jsem si ale všiml, že četnost ocenění, které obdržel Václav Havel, rapidně roste a říkal jsem si, že Pavel Tigrid a i političtí příznivci změn ve střední Evropě, nezaháleli.

Václav Havel dostal v roce 1989 ve Vídni Cenu dr. Karla Rennera, Mezinárodní cenu Evropské kulturní společnosti, Cenu Olofa Palmeho, skandinávské deníky Politiken a Dagens Nyheter mu udělily Cenu svobody za Chartu 77 a na podzim obdržel prestižní Mírovou cenu Německého knižního velkoobchodu... (celý článek zde).

Na stejné webové stránce Českého rozhlasu Plus je také upoutávka na jeden z Hvížďalových dřívějších příspěvků. V červenci loňského roku psal o propojení Tigrida, Svědectví a CIA.

Chce nám tím snad Karel Hvížďala něco sdělit?