Byznys v EU po sovětsku

Evropští zemědělci používají hnůj k hnojení svých polí už 8 000 let, ovšem Evropská unie dospěla k závěru, že zvířecí trus uvolňuje příliš mnoho metanu a oxidu dusného. To je dobrá zpráva pro výrobce biometanu, protože mohou využívat hovězí a prasečí kejdu i další organické materiály k výrobě plynu, který je z chemického hlediska nerozeznatelný od zemního plynu. Dáša Hyklová z MF Dnes napsala, že biometan je stále více vnímán jako jeden z klíčových pilířů evropského úsilí o posílení energetické bezpečnosti a urychlení defosilizace. Kdyby jen bylo méně byrokracie a snadnější přístup k dotacím na výstavbu bioplynových stanic, říkají odborníci z oboru. Pokud by se podařilo maximalizovat úspory z rozsahu a dotací, společnost jako SKW Stickstoffwerke Piesteritz GmbH patřící do koncernu Agrofert a další výrobci hnojiv by byli méně závislí na zahraničních dodavatelích zemního plynu. Zemědělci by pak měli větší motivaci prodávat svůj hnůj bioplynovým stanicím a za utržené peníze nakupovat nízkouhlíková hnojiva. Připomíná to starý vtip o byznysu po sovětsku: „Ukradneš bednu vodky. Prodáš ji. A za ty peníze se opiješ.“ Rusové ho začali vyprávět krátce před rozpadem SSSR.

Článek můžete komentovat na našem facebookovém profilu zde.