Jak regulovat hloupost

Lidé, kteří jsou ochotni zaplatit 20 % za spotřebitelský úvěr, musejí být buď velmi zoufalí, nebo velmi hloupí. I člověk se stopovým množstvím rozumu si spočítá, že takový úrok na koupi nového televizoru či PSP za to prostě nestojí a (jakkoli to dnes není "cool") počká, až si na ně našetří. Vyhnout se nehorázným poplatkům za mobilní služby je poněkud složitější, protože v dnešním světě se bez mobilu prostě neobejdete, ale i tady může uživatel zmírnit dopad lichvářských cen tím, že bude přístroj užívat s rozvahou. Faktem zůstává, že čeští spotřebitelé mají sami na cenách, kterými je obchodníci doslova ždímají, větší díl viny, než jsou si ochotni připustit. Anglická obdoba přísloví "lehce nabyl, lehce pozbyl" doslova říká, že "hlupák se se svými penězi brzy loučí", a bankéři, mobilní operátoři a dodavatelé energií jsou přímo mistry ve "vytěžování" hlupáků. Češi sice mohou volat po větší regulaci cen státem, ale nikdo ještě nepřišel na způsob, jak regulovat obyčejnou lidskou hloupost.