Postrkem domů

Z rozhodnutí Francie posílat postrkem domů Romy, kteří se nechtějí integrovat do společnosti, může vyplynout i něco pozitivního: Jestliže Francouzům projde takový generalizující útok na jednu skupinu (údajných) potížistů, možná, že Čechům by mohl projít také. Klid, nenavrhujeme deportace českých Romů; máme na mysli mnohem zákeřnější skupinu - politiky a byrokraty přirostlé k židlím, na nichž vymýšlejí jeden šílený nápad za druhým. Mnozí z nich se prostě nedokážou začlenit do české společnosti. Většina Čechů je připravena se v těchto těžkých časech uskrovnit, ale chce, aby jí "ti nahoře" šli příkladem. Namísto toho vidí, jak se paktují s ďáblem, schvalují rozpočet, který káže vodu, ale "vyvoleným" nalévá víno, zalepují díry po jedné nesmyslné dani uvalením další nesmyslné daně a nutí školákům Opencard. Každá taková deportace by se musela posuzovat individuálně, ale nejeden z těchto odpovědných kočovníků by si bezesporu zasloužil poslat postrkem někam na Balkán, kam by podle svého morálního kreditu nejspíš patřil.