Farma zvířat

George Orwell napsal kritický příběh o prasatech, aniž by použil jedinou prasečí nadávku. Jeho drsná alegorie toho, jak snadno se revoluce může zvrhnout v diktaturu, je skutečně nadčasová - lze ji číst stejně jako kritiku Stalinova Sovětského svazu, tak současné pražské radnice. Ve starém Majorovi, majestátním vepři, který byl iniciátorem revoluce na farmě, lze vidět Marxe, ale i Havla. Kuliš, přirozený a právoplatný vůdce osvobozené farmy, je vypuzen do exilu právě tak, jako byl vypuzen Trockij - anebo Tůma. Vepř Napoleon, jenž si uzurpuje veškerou moc a slibuje více žrádla a méně práce? To je přece Stalin. Nebo snad Svoboda? Ministr propagandy Pištík je právě tak Molotov jako Šťastný, který bezpochyby začne brzy organizovat Spontánní Manifestace na obranu demokracie. "Doufám, že se nedomníváte, že my Prasata děláme tohle všechno ze sobeckosti a ve svůj prospěch," řekne Šťastný a dodá: "Je jen a jen ve vašem vlastním zájmu, abychom my vypili všechno mléko a snědli všechna jablka ve městě".