Svoboda projevu (ale ne prodeje)

Milan Kundera ve své sbírce esejů „Encounter“ píše, že český národ se zrodil (a to hned několikrát) nikoli díky svým vojenským výbojům, ale díky své literatuře. „A nemyslím tím literaturu jako politickou zbraň,“ dodává. „Mám na mysli literaturu jako literaturu.“ V době sovětské okupace žil Kundera v Paříži, ale srdce jeho svobodné vlasti pro něj tlouklo v Torontu. Právě tam žili manželé Zdena a Josef Škvorečtí, ve svém malém domku, kde jednu z místností vyhradili pro vydávání knih těch autorů, kteří byli v jejich vlasti zakázáni. Podle Kundery pro ně nebylo nic důležitější než jejich vydavatelství. Nepodporovala je žádná politická organizace - činili tak z ryzího vlastenectví. Při čtení těchto vět se člověk neubrání úvahám, jak by Kundera asi komentoval rozhodnutí uvalit na knihy 20% DPH. Řekl by, že jde o využívání literatury jako zbraně v politickém boji? Nebo že malá část českého národa umírá? Těžko říct, avšak asi jen stěží by se v tomto ohledu ubránil srovnání komunistického režimu a současné koaliční vlády.