Pokání knězovo

Podle jedné jízlivé teorie se už katolická církev k církevním restitucím nestaví s takovým nadšením jako dříve, protože jí konečně došlo, že poté, co si z nich politici ukrojí svůj obvyklý 30% desátek, bude s láskou vzpomínat na současný způsob financování církví státem. Tuto teorii jako by církev sama podpořila vystoupením kněze Tomáše Halíka v pátečních Událostech, komentářích. Namísto toho, aby dbal rady Václava Klause vyslovené ještě týž den, aby jak církev, tak ČSSD umírnily svou rétoriku (s poukazem na nový kontroverzní protirestituční billboard ČSSD), přilil Halík olej do ohně tvrzením, že v kapsách korupčníků zmizely mnohem větší sumy peněz, než o jaké jde v církevních restitucích. Jeho vystoupení vyznělo tak, jako by politici měli být církvím vděčni za to, že na restituční zákon přistoupí. Halík je známý protiklausovec, a cokoli řekne, působí na zaryté Klausovy příznivce jako červený hadr na býka. Přitom k potopení církevních restitucí ve Sněmovně stačí tak málo – aby jednomu či dvěma poslancům za ODS došla trpělivost a zvedli ruku proti.