Blog jako sebevražedná zbraň

Blogy se stávají čím dál oblíbenějším nástrojem k páchání politických sebevražd. Začalo to u Roberta Pelikána, jehož blogy o hbitých prstech Miroslava Kalouska ho stály nominaci do rady ČTÚ. Jako další přišel na řadu Roman Joch, včera vyhozený Nečasův poradce pro lidská práva, který označil Václava Klause za „ufňukanou kremlofilní bábu“. Kardinál Dominik Duka se nechal slyšet ve svém radioblogu, že čeští politici nejednají podle ideálů, ustanovených sv. Václavem. V dopise adresovaném Václavu Klausovi pak Duka píše, že bychom měli ctít instituce státu i přesto, že neakceptujeme jeho jednotlivé představitele. Ani Pelikán, ani Joch se proti tomuto imperativu neprovinili, jakkoli byl jazyk jejich prohlášení drsný. Otázkou tedy je, zda státní úředníci, kteří se řídí svatováclavskými ideály, zaslouží politickou popravu za pohanění světcova jmenovce či jiného představitele státní moci, kteří se jimi neřídí. Odpověď na tuto otázku už není zdaleka tak jasná.