Friday Edition: K té údajné cenzuře v České televizi

Vždycky je zvláštní, když se pravidelný komentátor aktuálního dění, ať jde o analytika, ekonoma nebo novináře, stane předmětem zpráv. V českém kontextu se mezi nejnápadnější takové případy zařadila Vladimíra Dvořáková, která se ve středu pozornosti ocitla v roce 2009 v souvislosti s falešnými tituly na plzeňských právech. Jakožto šéfka akreditační komise toho měla hodně co vysvětlovat.

Sám jsem se do zpráv dostal tento týden, kdy jsem se z iHned.cz dozvěděl, že mě skupina novinářů České televize nominovala pro obsazení volného místa v komisi, která má ve veřejnoprávní stanici prošetřit údajnou cenzuru ve prospěch Miloše Zemana. Jaké překvapení! Jeden z vůdců skupiny se mnou byl v kontaktu, ale nikdy jsem ve skutečnosti nepřijal žádnou nabídku stát se něčím kandidátem. Bohužel, takhle to v politice někdy chodí.

A toto je nanejvýš politická záležitost. V sázce je nejen zaměstnání lidí na obou stranách sporu, ale potenciálně také způsob vedení a kontroly České televize. Politici a zájmové skupiny se svých rolí nevzdají lehce.

Dávám veřejně najevo, že bych podpořil řešení omezující vliv zájmových skupin, a pravděpodobně proto se na mě novináři s návrhem, abych kandidoval, obrátili. Úloha komise však spočívá v prokázání či vyvrácení konkrétních případů údajné cenzury, což je něco úplně jiného.

Kdybych pozici v takové komisi náhodou přijal, jednal bych politicky nezávisle a nepředpojatě a věřím, že ostatní budou rovněž. To znamená, že nakonec nominátoři svého výběru možná budou litovat.

Článek původně vyšel v anglickém znění v placeném zpravodaji Friday Edition.