Friday Edition: Ostrov Krym

V Ostrově Krym, satirickém románu, který vyšel kolem roku 1980, si ruský emigrantský autor Vasilij Aksjonov představuje, co by se stalo, kdyby byl Krym ostrov a ne poloostrov a kdyby bělogvardějci v roce 1920 během ruské občanské války území dokázali ubránit před Rudou armádou. V Aksjonovově smyšleném světě se Krym vedle pevninského totalitního režimu rozvíjí do podoby západní demokracie kuriózního ruského (nikoli tedy ukrajinského) typu. Ne nepodobně jako Západní Berlín anebo Tchaj-wan.

Před bolševiky ostrov zachránilo britské námořnictvo. Čongarská úžina zamrzla a Rudá armáda se chystala vpochodovat na Krym, když 22letý britský poručík přiměl své muže, aby spustili palbu z bitevní lodi, prorazili led a přinutili rudoarmějce k ústupu na pevninu.

O tři desítky let později a ve skutečném životě zkouší historii přepisovat jiný Aksjonov – Sergej. Je to nový ministerský předseda Krymu, ačkoli Kyjev ho neuznává. Aksjonov a jeho parlament včera odhlasovali, že se Krym odtrhne od Ukrajiny a připojí k Rusku. Kdyby se knižního ztvárnění dočkal tento příběh, mohl by dostat název Anexe Krymu.

Odštěpení poloostrova Krym se opět snaží zamezit Britové (ač zatím bez námořnictva) a zbytek Západu. Kdyby se toho Vasilij Aksjonov dožil – zemřel před pár lety v Moskvě – nepochybně by ho paralely s jeho románem pobavily.

Z toho co o Vasiliji Aksjonovovi vím, soudě dle jeho knih a setkání v době, kdy přebýval ve Washingtonu D.C. (zatímco připravoval anglický překlad Ostrova Krym), si myslím, že by si býval přál, aby obyvatelům Krymu bylo umožněno zvolit si vlastní osud. V životě, právě tak jako v románu.

Článek původně vyšel v anglickém znění v placeném zpravodaji Friday Edition.