Friday Edition: Prázdné sliby prezidentů a premiérů

Pokud jste náruživými diváky filmů a televizních seriálů, a to zejména hollywoodského střihu, pravděpodobně jste postavy na plátně tisíckrát slyšeli říkat „slibuji“. Televizní a filmoví doktoři pacientům ustavičně slibují, že jejich nemoci vyléčí bez ohledu na to, jak beznadějná je situace; policisté slibují obětem, že pachatele poženou před spravedlnost; a televizní rodiče dětem rádi slibují, že všechno dobře dopadne. Což taky ano, je to koneckonců Hollywood.

Tento kašírovaný svět, kde neexistují nepřekonatelné překážky, pronikl i do světa skutečného. Stejně jako jejich protějšky ve filmech nás naši politici a lídři ujišťují, že řešení všech národních nebo světových problémů bude nalezeno. Henry Kissinger například jednou řekl Frankfurter Allgemeine Zeitung, že Evropa podle něj své problémy určitě vyřeší a že on jenom neví jak.

V jedné epizodě seriálu Zákon gangu (Sons of Anarchy), který se vyznačuje dosti shakespearovským stylem vyprávění a patří mezi nejlepší hollywoodské televizní produkce, jeden z hrdinů říká: „Přesně to teda potřebuju – další slib.“ Reaguje tím na jeden z oněch televizních slibů, že někdo „najde pravdu“. Ta hrozná pravda, jak se měl člen gangu příliš pozdě dozvědět, tkví v tom, že jeden z lidí, jež nejvíc obdivoval a respektoval – vůdce jeho gangu – ho zradil.

Falešné přísliby týkající se toho, jak jsme skvělí, jak skvělé jsou naše země a jak zářivá budoucnost sloužívaly jistému účelu. Inspirovaly nás k dosahování nových výšin, k novým úspěchům. Dnes nás však tyto plané sliby dohonily. Skutečný svět je spíš jako shakespearovská tragédie než hollywoodský konec. Bylo by hezké vědět, že v sobě stále máme dost sebezáchovy, abychom si to uvědomili, než bude pozdě, ale těžko lze slíbit, že to tak opravdu je.

Článek původně vyšel v anglickém znění v placeném zpravodaji Friday Edition.