Odvrácená strana genderové rovnosti

S Adrianou Krnáčovou v křesle pražského primátora a její našeptávačkou Radmilou Kleslovou na stejném postu v Praze 10 je načase začít hovořit o pražském dámském klubu. Kam až paměť sahá, v české politice se neobjevil takový potenciálně silný ženský tandem. Zaslouží přirovnání k dvojicím jako Topolánek-Dalík, Bém-Janoušek a Sobotka-Pokorný. Genderová rovnost neznamená – nebo by neměla znamenat – že se ženy mohou chovat stejně špatně jako muži. V politice je vlastně genderová rovnost trochu nefér, jelikož na ženy klade zátěž navíc. Musí prokázat, že si funkce vysloužily díky svým schopnostem a že nejsou ničí loutky. Vlasta Parkanová by na téma, jak je to těžké, mohla popsat stohy papíru. Jako šéfka Transparency International uměla Krnáčová velmi dobře trousit trefné bonmoty o čištění státní správy. Jako starostka potřebuje dost rychle ukázat, že umí hovořit i v celých větách.