Langer, Rozbořil a PPP

Zásahy, které vedly k pádu vlády Petra Nečase, šlo snadno shrnout. I když se vztahovaly ke všemu možnému od drahých tretek po zneužití vojenského zpravodajství, daly se příhodně vměstnat pod nálepku „kauza Nagyová“. Tak o ní mluvili i ti, kteří vinili policisty a státní zástupce z přípravy převratu, protože Janu Nagyovou neměl rád skoro nikdo, kromě (z nějakého záhadného důvodu) Petra Nečase. Nejnovější aféra je jiná. Dotýká se sice opět všeho možného, šlohnutím unijních dotací počínaje a obchodováním se státními tajemstvími konče, každý má ale svého oblíbeného padoucha a podle něj případ nazývá. V Právu mají kauzu Ivana Langera. V MF Dnes se rýsuje kauza Jiřího Rozbořila. Pro část médií jsou hlavními viníky policisté. Deník mluví o „podnikatelích, policistech a politicích,“ což připomíná anglickou zkratku pro partnerství veřejného a soukromého sektoru PPP. A přesně o takové partnerství konec konců šlo, že?