Friday Edition: Devalvace, migrace, válka

V rozhovoru pro ZEN magazín viceguvernér ČNB Mojmír Hampl minulý měsíc prohlásil, že čekal ostřejší reakce elity na devalvaci koruny před dvěma lety. Téměř mu prý připadalo divné, že více politiků nenapadlo, jak chytlavé téma devalvace je. 

Slovo „devalvace“ ve skutečnosti nepoužil, protože ČNB ráda předstírá, že korunu nedevalvovala, pouze začala používat „další nástroj měnové politiky“. Na jeden z důvodů tohoto mlžení jsme poukázali v komentáři Final Word. Pokud by se bankovní rada otevřeně přihlásila k zastropování měny (poté, co ji devalvovala) bez projednání s vládou, riskovala by přiznání postupu v rozporu se zákonem. ČNB popírá změnu režimu měnového kurzu se stejnou vehemencí, se kterou Barack Obama minulý týden tvrdil, že vysláním vojáků do Sýrie neporušil slib neposílat vojáky do Sýrie.

Stejně jako do války, do devalvace nebo jiné formy měnové intervence se snadněji vstupuje, než se z ní odchází. ČNB minulý týden naznačila, že možná bude pokračovat v intervenčním režimu déle, než plánovala. A zase zněla jako Obama.

Všimli jste si, že rétorika, která nás dostala do válek a pak nás v nich udržovala – a válek teď vedeme pět, šest, sedm, nebo osm, podle toho, jak to počítáte – je podobná rétorice, která se snaží bránit devalvaci nebo program nákupu dluhopisů? Možná to teď bude trochu bolestivé, slýcháme, ale v dlouhodobém horizontu se to vyplatí.

Při pohledu na války posledních dvou dekád už se „dlouhodobému horizontu“ blížíme. Jedním z důsledků kolapsu naší válečné strategie je nekontrolovatelná migrační vlna. Kolaps naší měnové politiky přinese důsledky sice jiné, závažné a rozvratné ale budou minimálně ve stejné míře. A přece elity povětšinou mlčí.

Článek původně vyšel před týdnem v anglickém znění v placeném zpravodaji Friday Edition.