Kdo na koho klekne

Donald Trump v pondělí vysvětlil, proč omilostnil šerifa Joea Arpaia. „Myslím, že k němu byli [lidé z Obamovy administrativy] neuvěřitelně nespravedliví, když se rozhodli, že ho dostanou těsně před tím, než šli voliči k urnám, jak všichni víte. A on ty volby prohrál poměrně těsně. Vyhrál by, ale klekli na něho těsně před volbami.“ V angličtině zněla poslední věta takto: „they just hammered him just before the election.“ Nakonec tedy s nejlepším překladem pro „kleknout na někoho“ přišel americký prezident. Andrej Babiš se chlubil tím, že jeho lidé „klekli na FAU Přerov“. Pak na něho ale klekli političtí oponenti, když byla inkriminovaná nahrávka zveřejněna. „Ať na sebe kleknou navzájem,“ znělo internetem. Je pravda, že čím častěji na sebe politici kleknou, tím víc se voliči dozvědí. Až na to, že ať už se dozvědí cokoli, systém zaručuje, že moc kleknout na ostatní budou mít pořád ti samí.