Snadné peníze s Rusnokem

Dříve než Česká národní banka 7. listopadu 2013 spustila digitální tiskárny peněz a devalvovala korunu, držela si od tehdy módního kvantitativního uvolňování odstup. Člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal ještě v květnu 2013 prohlásil, že se monetizace dluhu v historii vyzkoušela několikrát a výsledky nebyly zrovna přesvědčivé, protože vedla k nadměrné inflaci. O půl roku později on i jeho kolegové konvertovali k víře v kvantitativní uvolňování a zavedli jeho variantu, která pak trvala 41 měsíců a stála 2 biliony Kč. Bylo to dlouhé období snadných peněz a předvídatelného kurzu 27 Kč za euro. Jiří Rusnok se stal guvernérem v květnu 2016 a ČNB pak 6. dubna 2017 zrušila zastropování kurzu koruny. Vypadalo to jako velký zlom v politice centrální banky, jen málo lidí si ale všimlo, že Rusnok už den poté signalizoval, kde by korunu rád viděl. Českému rozhlasu (v čase 31:30) řekl, že je ČNB jedno, jestli kurz bude 24 Kč nebo 30 Kč za euro. Minulý týden zveřejnila ČNB aktuální prognózu, podle které bude letos kurz 24,90 Kč za euro, v příštím roce 24,50 Kč. Pro ty, kdo vědí, jak číst mezi řádky, efekt snadných peněz z kvantitativního uvolňování nikdy neskončil.