Friday Edition: Vítězové a poražení ve věci digitální daně

Téma digitální daně na americké technologické giganty se začalo týkat ČR 8. října 2018, kdy agentura Reuters oznámila, že se česká vláda připojila k odporu Irska, Finska a Švédska vůči návrhu EU na 3% daň. Tyto země prohlásily, že taková digitální daň by mohla porušovat mezinárodní smluvní závazky.

Záležitost se na pár měsíců v podstatě vytratila, dokud této dani nevyjádřila podporu v březnu 2019 ČSSD a Ministerstvo financí nezačalo rozpracovávat konkrétní plán. Jako první začal volat po dani ve výši 7 % předseda KSČM Vojtěch Filip, zatímco Andrej Babiš s Alenou Schillerovou hovořili o 3-5 %.

Vláda se nakonec rozhodla ve svém návrhu stanovit sazbu na 7 %, což přimělo amerického velvyslance Stephena Kinga v prosinci 2019 v komentáři Lidových novin k vyjádření, že sazba je výrazně vyšší než v ostatních evropských zemích a že je v rozporu se zájmem české vlády lákat investice inovativních globálních firem. King dodal, že by „politováníhodným důsledkem daně mohla být nějaká forma přiměřeného protiopatření“ jeho vlády.

Někteří Češi Kingova slova pochopili tak, že nižší než 7% daň by odvetě zabránila. Jiní, zejména poslanec Václav Votava z ČSSD, si vyjádření Kinga vyložili jako hrozbu obchodní války. Votava 22. ledna ve Sněmovně prohlásil, že by ČR neměla před takovým chrastěním řetězy ustupovat. Postěžoval si, že Česká republika slouží americkým firmám jako snadný cíl pro lehce nabyté renty. Votava dále řekl, že zavedení 7% digitální daně by byl jednoznačný úspěch sociální demokracie a bylo by to reálné řešení odtoku nezdaněného kapitálu ze země.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD ve stejný den daň ve Sněmovně také hájil, třebaže méně agresivními slovy. Uvedl, že je to způsob, jak narovnat podmínky pro subjekty, které na českém trhu v dané oblasti působí.

Ministryně financí Alena Schillerová poté ujišťovala své poslanecké kolegy, že její resort celou záležitost řešil s americkým velvyslanectvím. „Byli tam jejich experti,“ informovala, „vysvětlovali jsme jim tuto právní úpravu. Takže my nemáme žádnou oficiální informaci, že by se vůči nám něco chystalo.“ Také odhalila, kdo, kromě ČSSD, na daň tlačil nejvíc. Řekla, že „akceptovala celou řadu připomínek, které v největším počtu zaznívaly ze Svazu průmyslu a dopravy.“ A že když zákon poslala do Poslanecké sněmovny, měla předběžný souhlas Svazu i ostatních připomínkujících. Návrh na 7% daň byl poté jednohlasně přijat a poslán do druhého čtení.

Další den bylo všechno jinak. Petříček vystoupil v České televizi s tím, že americké velvyslanectví podalo oficiální protest proti navrhované digitální dani.

O týden později se premiér Andrej Babiš sešel s exportéry na akci Hospodářské komory a údajně řekl, že uvažuje o úpravě zákona. Prezident HK Vladimír Dlouhý následně dodal, že by daň poškodila bilaterální vztahy.

Zakladatel společnosti Linet, jednoho z nejvíce ohrožených exportérů, Zbyněk Frolík, minulý týden prohlásil, že nemůže uvěřit, že by Babiš, který chce stát řídit jako firmu, udělal něco, co by jeho firmu velmi pravděpodobně výrazně poškodilo. Frolík dodal, že digitální daň nepřinese nic pozitivního, vezme-li se v úvahu potenciální ztráta tržeb a pracovních míst a nižší odvedená daň exportérů.

Nyní se podívejme na širší kontext. Když Daniel Křetínský ve francouzské televizi obhajoval svůj nákup podílu v Le Monde, řekl, že chce francouzský deník využít k boji proti Googlu, Applu, Facebooku a Amazonu. (Google a Facebook stojí v cestě jeho mediálním plánům a Amazon přímo konkuruje jeho internetovému obchodu Mall.cz.)

Mezi další příznivce 7% daně z řad velkých firem patří Seznam.cz, tuzemský rival Googlu, a Alza.cz, která se snaží chránit svůj český maloobchodní trh proti pronikání Amazonu. Na naprosto jiné úrovni je IBM, která spolupracuje se Svazem průmyslu. Je to také obrovská americká technologická společnost, nicméně je jen čtvrtinová, co se velikosti týče, ve srovnání s Facebookem a osminová ve srovnání s Applem, Googlem nebo Microsoftem. Na poli cloud computingu má IBM pouze 3% světový podíl, v porovnání s 9 % Googlu, 19 % Microsoftu a 39 % Amazonu.

Deník New York Times minulý týden napsal, že se globální technologický trh rychle konsoliduje. Velká pětka (Alphabet, Amazon, Apple, Facebook, Microsoft) měla dohromady vyšší čistý zisk za poslední čtvrtletí, než mělo dalších pět největších konkurentů za čtvrtletí čtyři. Silní se stávají silnějšími a slabí slabšími.

Nová daň na digitální giganty z Velké pětky je způsob, jak si hráči druhé a třetí ligy mohou odloupnout něco od svých větších rivalů. Odvetná opatření ze strany USA by tomuto úsilí dokonce napomohla, protože absurdita obhajoby daňových praktik Googlu, Facebooku a jim podobných ze strany Washingtonu by se v ČR stala ještě větším tématem.

Stejně jako po zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou minulý týden se najdou vítězové i poražení, ať už se digitální daň zavede v jakékoli výši. Zvýšení úrokových sazeb uškodí exportérům a prospěje bankám. Digitální daň by znamenala nepřímé přerozdělování bohatství pryč od českých exportérů směrem k několika českým a mezinárodním firmám.

Očekáváme, že až Babiš zváží tuto realitu, prozatím o něco ustoupí, stejně jako to udělal Emmanuel Macron ve Francii.

Článek vyšel minulý týden v anglickém znění v placeném zpravodaji Friday Edition.