Friday Edition: O droždí a cukru

Droždí je teď v českých obchodech nedostatkovým zbožím, jak také píší Lidové noviny. Snad se nestane předmětem pašování do Vídně, jako jím před 100 lety byla homole bílého cukru z Československa. Tak o tom psaly New York Times 7. března 1920.

PAŠERÁCI POTRAVIN ODÍRAJÍ VÍDEŇÁKY

Dodávají bílou mouku za cenu 100 korun za kilo - hovězí za 80 korun za libru.

---

CENY DENNĚ ROSTOU

---

Ceny zakázkových bot a oděvů uváděny pouze v zahraničních měnách.

Vídeň, 10. února 1920 - Pašování potravin a dalších základních potřeb nebo luxusního zboží se v tomto hladovém městě stává každým dnem větším a větším skandálem.

Zatímco se koruna blíží naprosté ztrátě své hodnoty, činnost těchto nezákonných „levorukých“ obchodníků je čím dál drzejší a rozsáhlejší. Už dávno se ví, že ve Vídni se dá za správnou cenu koupit cokoli. Ale novinkou je, že ceny rostou denně.

Pro město je náročné zajišťovat chlebový příděl bochníku hrudkovité černé masy, u které by byl pro zjištění jejího složení potřeba chemický rozbor, zatímco bílá mouka se dá sehnat „levoručně“ přibližně za 100 korun za kilo (2.20 libry), což je téměř dvojnásobná cena v porovnání se začátkem podzimu.

Americké a argentinské solené konzervované hovězí maso k sehnání je, ale jeho donáška do bytu stojí zhruba 80 či 90 korun za libru. Kilová homole bílého cukru z Československa je k dispozici za tolik peněz, kolik si průměrný úředník nebo úřednice vydělá za týden.