Friday Edition: Velvyslanec americké velvyslanectví neřídí

Ve své nové knize „A Case for the American People: The United States v. Donald J. Trump“ bývalý americký velvyslanec Norman Eisen popisuje své pražské setkání s Robertem Muellerem, jenž byl v květnu 2017 jmenován zvláštním zástupcem ministerstva spravedlnosti USA pro vyšetřování vazeb prezidentské kampaně Donalda Trumpa, a nepřímo i jeho samotného, na Rusko.

S Bobem jsme se potkali poprvé před desítkami let, když jsem byl obhájcem a on velmi respektovaným federálním prokurátorem. Doopravdy jsem ho poznal při jeho návštěvě Prahy ve funkci ředitele FBI v dubnu 2012, když jsem působil jako velvyslanec. Vítal jsem ho u letadla jako amerického hrdinu...

Na letišti jsem ho vyzvedával ve svém těžce obrněném černém cadillacu a byl jsem moc rád, že ho zase vidím... Jak jsme uháněli do centra, začal se mě vyptávat, jak se mi líbí velvyslancování.

„Co by se mi nemělo líbit?“ zeptal jsem se radostně. Měl jsem pocit, jako bych měl být každou chvíli podroben jednomu z jeho pověstných křížových výslechů a tak jsem změnil téma a požádal ho o radu ohledně managementu. Odpověděl mi historkou o první pracovní poradě, kterou vedl coby ředitel FBI. Ve své kanceláři měl velký konferenční stůl, u něhož seděli nejvyšší kariérní úředníci. Všichni pozorně naslouchali, zatímco vykládal své plány pro úřad. Když skončil, ticho přerušil jeho náměstek, další z oněch kariérních úředníků, a obrátil se směrem ke skupině. „Neposlouchejte ho, on si jenom myslí, že to tady řídí.“

„Takže, ty chceš ode mě radu?“ uzavřel Bob s náznakem úsměvu. „Moje rada zní: měj na paměti, že si jenom myslíš, že to tady řídíš.“