Friday Edition: Galeotti o Vrběticích

Na dnešek jsme pro vás přeložili úryvek z nové knihy Marka Galeottiho, odborníka na Rusko, s názvem „Putin's Wars: From Chechnya to Ukraine“.

Málokterý prvek lépe demonstruje válečnou mentalitu ruských zpravodajských služeb než jednotka 29155 Hlavního ředitelství náčelníka ruského generálního štábu (GU). Ruská vojenská rozvědka, která vznikla roku 1918 jako Registrupr, od začátku pověřuje své jednotky prováděním atentátů a sabotáží, takzvanou „mokrou prací“ (protože bývá krvavá...), ale jednotka 29155 byla sestavena někdy v letech 2009-2010. Byla spojována s celou řadou operací. Její příslušníci v roce 2014 ve zbrojním skladu ve Vrběticích v České republice umístili výbušniny do zbraní určených k prodeji na Ukrajinu a v roce 2015 se pak pokusili otrávit bulharského obchodníka, odpovědného za obchodní transakci s těmito zbraněmi. V roce 2016 se údajně podíleli na pokusu o státní převrat v Černé Hoře a v roce 2018 na pokusu o atentát nervově paralytickou látkou Novičok na Sergeje Skripala, důstojníka GRU a agenta MI6, v Salisbury ve Spojeném království.

Předpokládá se, že jednotka čítá pouze asi 20 agentů zapojených do zahraničních misí, převážně z řad Specnaz, a také asi 200 členů podpůrného personálu, ačkoli je schopna požádat o pomoc z jiných složek GU, a že sídlí ve 161. výcvikovém středisku zvláštního určení ve východní části Moskvy. Hodnocení agentů jednotky 29155 bývá extrémní, neboť jsou vykreslováni buď jako ruští superšpioni, nebo jako nekompetentní vrazi, a to s odkazem na mnohé operace, jež skončily smrtí nevinných obětí a následným odhalením ruské stopy. Pravdou však je, že nejsou ani jedním, ani druhým, a jejich relativně vysoká prestiž odráží jak jejich agresivní poslání, tak i kulturu GU, kde špatná publicita a odhalení nejsou tak důležité jako snaha o dosažení cíle, přičemž částečný úspěch je lepší než žádný.