Déjà vu Miroslava Kalouska

Proti opoziční smlouvě Miloše Zemana a Václava Klause při hlasování o důvěře vládě 19. srpna 1998 byly dvě z pěti parlamentních stran. Všichni poslanci KDU-ČSL a Unie svobody hlasovali proti vyslovení důvěry, zatímco komunisté vyjádřili toleranci vládě zdržením se hlasování. Když ale přišel čas schválit státní rozpočet na rok 1999, spojili lidovci síly s komunisty a podpořili Zemana. (ODS pro rozpočet nemohla dost dobře hlasovat, že ne?) Matematicky Zeman k podpoře prvního plánovaného deficitního rozpočtu v české historii potřeboval hlasy KDU a 18 z 20 lidovců se přihlásilo. Jedním z nich byl Miroslav Kalousek, který teď kritizuje Babiše za deficit v období hospodářského růstu. V polovině roku 1999 už Kalousek přiznával skutečnou motivaci a prohlásil, že pokud KDU nedostane do podzimu křesla ve vládě, přestane podporovat Zemanovy legislativní návrhy. Výrok přišel v ten samý den, kdy vláda bez Kalouska prodala belgické KBC banku ČSOB. Jak dlouho bude trvat, než se Kalousek roku 2018 pokusí vrátit do hry podobným způsobem?